V roce 1885 zavedl v Příboře vídeňský Němec židovského původu Šimon Mandler v malé dílně textilní výrobu. Protože výroba punčoch šla dobře na odbyt a malý závod prosperoval, rozhodl se Šimon Mandler, že vystaví novou továrnu. A tak v roce 1891 se již započalo pracovat v nové budově. Na tomto místě, po několikerém rozšíření a změně výrobního programu, stojí továrna dodnes.
Od 1. ledna 1951 byl závod začleněn do národního podniku Tatra Kopřivnice. Změna výrobního programu - výrobka kolejových vozíků, si vyžádala i změny ve skladbě profesí. Zaměstnanci se museli přeškolovat a někteří ze závodu odešli. Do závodu byla přemístěna i výuka učňů, a tím vytvořen základ pro vznik odborného učiliště n. p. TATRA.
V roce 1959 byla předána výroba kolejových vozíků z Příbora do Trnavy. Do závodu byla převedena výroba dílů na soustružnických automatech, zavedena klemnpířská výroba a lisovna. Byla zahájena montáž motorů pro T 603 z dílů vyráběných v jiných závodech n. p. TATRA a ZVIL Plzeň. Počet zaměstnanců dosáhl čísla 330.
V roce 1961 byla uvedena do provozu nová výrobní hala, kde se začaly vyrábět díly pro F motor T 603. Aby se získaly výrobní plochy pro další díly T 603 byla převedena klempířská a lisařská výroba do nového závodu v Trstené. Počet zaměstnanců se již zvýšil na 800.
V roce 1967 se promýšlejí první kroky pro to, aby závod Příbor vyráběl osobní vůz. V roce 1968 se zvýšila výroba dílů tak, aby byla zajištěna montáž 1500 kusů vozů T 603 místo dosavadních 800 kusů. Toto zvýšení výroby si vynutilo další výrobní plochy a stroje. Odsunem části výroby na jednoúčelových automatech do KAVOZ Karviná byl tento ožehavý problém částečně vyřešen.
Po pravděpodobné rozšíření výroby závodu byla s Městským národním výborem Příbor dosažena dohoda, pokud se týká pozemků a zakotvena ve směrném územním plánu města.
Léta páté pětiletky znamenají velký pokrok kupředu při uskutečňování záměrů, že v závodě Příbor bude vedle výroby dílů pro nákladní vůz prováděna i konečná montáž osobních vozů. V roce 1972 byla kolaudována stavba třílodní výrobní haly, která byla postupně vybavována technologickým zařízením, takže již následujícího roku mohla být v nových prostorách zahájena výroba dílů a počínaje rokem 1975 i montáž vozů. V to době měl závod již 1360 zaměstnanců.
Výroba osobního vozu T 613
V roce 1972 současně začala intenzívní příprava k výrobě nového vozu T 613. Závod začal zajišťovat technickou přípravu výroby pro 700 dílů pro vůz. V roce 1973 bylo zhotoveno prvních 20 souprav agregátů (motory, převodovky, nápravy). V roce 1974 byly smontovány první osobní vozy T 613 v počtu 21 kusů pro zkušební sérii.
30.6.1975 byl vyroben poslední vůz T 603 a od 2. pololetí téhož roku naběhla výroba T 613, spojená s potížemi způsobenými materiálovou nezajištěností a nedokončenou technickou přípravou výroby nového typu. Na plán 350 vozů bylo v tomto roce vyrobeno 227 vozů.
Rok 1976 byl nástupním rokem sériové výroby v závodě. Na plán 1000 ks vozů bylo vyrobeno celkem 1036 vůzů T 613. Obdobně tomu bylo i v následujcím roce, přičemž od 1.4.1977 byla do správy závodu začleněna výroba surových karosérií a karosářských dílů, kterou do té doby zajišťoval ZKM v Kopřivnici.
V roce 1978 došlo k rozšíření sortimentu výroby pro nákladní automobily delimitací kardanových hřídelů z MMZ Tatra Kopřivnice. Tato výroba byla převzata vzhledem ke snížení plánu výroby osobního vozu. V důsledku vládního usnesení č. 3/78 došlo ke snížení bilancí, a tím omezení výroby osobních vozů pro tuzemsko, takže na plán 950 ks bylo vyrobeno pouze 871 vozů. Poprvé však byly automobily T 613 exportovány kromě NDR, také do Maďarska a Jugoslávie.
Rok 1979 se vyznačoval dalším nárůstem výroby pro nákladní automobily. Od prvního měsíce došlo k plné sériové výrobě všech druhů spojovacích hřídelů pro všechny typy nákladních vozů v n. p. Tatra. Osobních vozů se vyrobilo 991 na plán 750 ks.
V roce 1980 bylo vydáno celostátní opatření kdosažení úspor pohonných hmot, čímž došlo k dalšímu snížení plánu výroby z 650 ks vozů T 613 na pouhých 350 ks. Tím došlo i k nadbytku pracovníků v karosářských dílnách a na montážích. Do Tatry Kopřivnice proto přešlo 79 pracovníků, a dalších 14 přešlo do jiných organizací.
V roce 1983 tvořily díly pro nabíhající výrobu T 815 a ND nákladních vozů 65,6 procenta celkového objemu výroby. Osobních automobilů T 613 bylo vyrobeno pouze 106 ks, což je nejméně v celé historii T 613. V roce 1984 pak bylo vyrobeno 202 ks T 613, z toho byly 2 exportovány do SSSR, 25 na Kubu, 1 na výstavu do Číny. Rovněž v roce 1985 bylo vyrobeno pouze 235 vozů T613, z toho dva v novém provedení T 613-3, které od roku 1986 nahradily dosavadní model.
V roce 1986 došlo k dalšímu růstu výroby na 346 vozů, a v roce 1987 na 350 vozů, a pro rok 1988 je počítáno s dalším zvýšením. S nárůstem výroby se začínají projevovat zejména v karosářské oblasti problémy s naplěnním stavu pracovníků, zejména v profesích klempíř pro karosérie, karosář. Tito pracovníci v letech 1980-85 ze závodu odcházeli pro nedostatek práce, a dnes se jen těžko získávají zpět.
Jaké jsou plány do budoucna? Uvažuje se s dalším zvyšováním výroby osobního vozu T 613. V závodě byla zpracována "Studie na zvýšení výroby T 613" na 1500 ks, která však zatím nebyla schválena vedením oborového podniku. Ve studii jsou uvedena i opatření, která je nutno provést, aby mohlo být takovéhoto nárůstu výroby opětovně dosaženo. Jedním z nich je i výše zmíněné naplnění stavu pracovníků ve vybraných profesích.
Ing. D. Krestová
Foto: T. Esler
